Akutní respirační onemocnění

Doporučený postup OSPDL ČLS JEP k managementu u akutních onemocnění v průběhu pandemie COVID19 (výňatek informací pro rodiče)

– schváleno epidemiologickou pracovní skupinou MZ (PS EPID) dne 11.9.2020

Výskyt infektu u dětí ve škole

  1. V případě chronického respiračního onemocnění dítěte (astma, chronická rýma, alergické onemocnění) si škola vyžádá od rodičů Čestné prohlášení, ke kterému rodič může, na základě svého rozhodnutí, přiložit kopii zprávy z odborné poradny, kam děti s tímto onemocněním docházejí.
  2.  Kvalifikovanou informaci o začátku nemoci a ústupu symptomů (kašle) může podat jen rodič.
    Lékař nepotvrzuje bezinfekčnost před návratem do školy, nepřítomnost dítěte ve škole omlouvá jen rodič.

Zjištění příznaků onemocnění v době pobytu dítěte ve škole

  1. Pokud se akutní infekční onemocnění u dítěte projeví během pobytu ve škole (vzestup teploty, kašel, rýma, bolesti hlavy, nápadná únava, schvácenost, či jiná akutní změna zdravotního stavu) zajistí škola izolaci dítěte od ostatních zdravých dětí a zaměstnanců školy, a informuje neprodleně zákonného zástupce.
  2. Zákonný zástupce (nebo jím pověřená zletilá osoba) převezme dítě ve škole bez zbytečného odkladu.
  3. Doma zahájí rodiče (zákonný zástupce) symptomatickou léčbu (dle příznaků) dítěte spočívající v dostatečném přísunu tekutin, v léčbě horečky antipyretiky (léky snižující teplotu), dostatečná hygiena nosu, a další dle potřeby. Telefonicky informuje lékaře a domluví se na dalším postupu.
  4. V nejasných případech zákonný zástupce kontaktuje registrujícího lékaře (telefonicky, emailem), konzultuje s ním stav dítěte a případně domluví termín klinického vyšetření dítěte v ordinaci.

Další postup po izolaci dítěte z dětského kolektivu (péče o dítě v domácím prostředí)

  1. Mírnou serózní rýmu (dítě se 2x vysmrká) či jedno zakašlání nepovažujeme z odborného hlediska za důvod k vyřazení z kolektivu. Jednoznačným důvodem je teplota více než 37,5 st.C i bez dalších projevů onemocnění.
  2. Dítě je izolováno v domácím prostředí nejméně po dobu 10 dní od prvních příznaků onemocnění.
  3. Rodiče by měli zajistit, aby pacient omezil sociální kontakty v rodině na nezbytné minimum, u menších dětí je nezbytné zachovat sociální kontakt s pečující osobou.
  4. Léčba je symptomatická (dle příznaků) – klidový režim, dostatek tekutin, čištění nosu a zvýšená nosní hygiena, podle potřeby léky na snížení teploty, podporující vykašlávání, případně při dráždivém kašli na tlumení kašle.
  5. Většina dětských infektů nevyžaduje vyšetření lékařem, proto se doporučuje návštěva registrujícího PLDD jen v případě  komplikovaného či jinak nezvyklého průběhu.
  6. Na vyšetření v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se doporučuje předem objednat, či stav nejprve telefonicky konzultovat s lékařem.
  7. Kontrolní vyšetření po zhojení infektu se obecně nedoporučuje, pokud lékař kontrolu výslovně nedoporučil a pokud se dítě jeví zdravé.
  8. Návrat do kolektivu je možný nejdříve za 10 dní od prvních příznaků onemocnění.